KNIHA NAŠEHO OSUDU

       Lidé se často táží, zda existuje osud, jestli jsou všechny okamžiky, situace a zážitky předem někde zapsané, anebo máme svobodnou vůli a všechna rozhodnutí záleží pouze na nás samotných.

       Život lze přirovnat k nepopsané Knize, do které je možné zapsat nové myšlenky, zážitky i životní situace. Je to tedy takový životní deník nebo kronika, kterou si bereme na tento svět, a kterou také jednou odevzdáme. Avšak to, co v ní bude zapsáno, tak nebude hodnotit Bůh ani žádný jiný Svatý, ale lidé. A proto záleží, co do naší Knihy napíšeme, zda to bude smysluplné a užitečné, a jestli to někomu bude jednoho dne prospěšné.

       Nelze přesně říci, jak tato Kniha našeho života bude dlouhá a rozsáhlá, ale mohu s jistotou tvrdit, že ji všichni píšeme - byť i nevědomky.

       Každý list symbolizuje nový den a novou příležitost, a každá pravá strana tohoto listu den a světlo a levá stránka pak noc a temnotu.

       Týdny, měsíce a roky jsou pak jednotlivé kapitoly našeho osudu, ve kterých například píšeme o studentských, pracovních nebo partnerských oblastech našeho života.

       Každá Kniha našeho života má také čtyři oddíly - zobrazující naše dětství, mládí, dospělost a stáří.

       Existují však také lidé, kteří svou Knihu Života přestanou psát třeba v polovině - ať už vlastní nebo cizí vinou. Neznamená to však, že obsah jejich života nebyl smysluplný. Pravdou však je, že svou Knihu jednoho dne přestaneme psát všichni - jako jsme ji jednou psát začali. A to bez rozdílu věku, pohlaví, bohatství nebo národnosti.

       Na konec však nezáleží na velikosti naší Knihy, ani na počtu popsaných stran, ale na jejím obsahu.

     Zpracováno v Táboře, dne 17. února 2009

Tomáš Vojta