Jdi na obsah Jdi na menu

Hledání antického poselství (1/13)

18. 3. 2014

 HLEDÁNÍ ANTICKÉHO POSELSTVÍ (1/13)

 

p1320859.jpg

     Po svých čtrnácti duchovních dobrodružstvích, při nichž jsem hledal symbolické poselství z dlouhého věku Ryb – tedy dobou Kristovou, jsem se rozhodl, že se vydám ještě dále za olympskými bohy hledat ztracenou antickou moudrost. Setkal jsem se již s Hesperidkami, Kerberem i samotným bohem podsvětí, tak proč bych se nemohl vypravit do starověkého Řecka a přinést lidem oheň pro Nový věk. Zda se jednalo kdysi dávno o skutečný oheň anebo něco mnohem zajímavějšího si zatím ještě netroufnu odhadnout, ale doufám, že tomu porozumím, až se dostanu opět v pořádku domů z této velmi vzdálené cesty.

     Věděl jsem však, že další tato poselství budu muset jít hledat hodně daleko. Pohlédl jsem smutně na své „sedmimílové“ boty, protože jsem pochopil, že bych je dříve prochodil, než bych se dostal na Olymp. Nezbylo mi tedy nic jiného, než otevřít kouzelnou skříň a vyndat z ní cestovní plášť, abych se mohl vydat do Řecka, pátrat po antické moudrosti a poradit se s bohy o tajemstvích světa. Sbalil jsem si tedy věci na cestu – včetně kouzelných předmětů, které jsem získal v předchozích dobrodružstvích – mezi nimiž nesměl chybět kouzelný prstýnek, dvě mince pro převozníka nebo tři zlatá jablka. Hlavně jsem si nesměl zapomenout pevnou víru, abych získal tajemství bohů a vrátil se zpátky.

 

     Nejprve jsem cíleně zamířil tam, odkud se na Velkou Moravu vydali dva misionáři Cyril a Metoděj – tedy do Soluně. Když před tisíci lety šli z jihu na sever, tak to pro změnu zkusím obráceně ze severu na jih. Dostal jsem zde hned první radu od kříže, který jeden z nich držel v ruce:
 
„Chceš-li od bohů získat radu či dar, pak jim musíš také něco obětovat!“
 

p1320819.jpg

     Přemýšlel jsem, co by to mělo být, co by tak mohli chtít. Ovšem než se dostanu k Olympu, tak musím něco vymyslet.
 
     Nyní se však ještě musím proměnit, abych zde nebyl tak nápadný, jak se mi teď hodí kouzelný prstýnek, který skrývá kouzlo přítomného okamžiku. Proměnil jsem se tedy v někoho, kdo byl ve starověkém Řecku úplně prvním člověkem a komu přišlo líto, že lidé nerozumí zákonům přírody a světa jako bohové. Nevěřil jsem, že bych prvního člověka vytvořil z hlíny, ale z antické země, kde lidem může vdechnout duši pouze bohyně Athéna. Jenomže jak to udělat? No nic, jsem teprve na začátku, a tak jsem se tedy proměnil v Prométhea – tj. ten, kdo má dobrodružství před sebou, přemýšlí dopředu a plánuje. I když nastane doba, kdy se budu muset proměnit v Herakla – který dobrodružství prožívá, tvoří a hledá činy. A nakonec také v Epiméthea, který čerpá z minulosti, zkušeností a vzpomínek. U žen to bývá trošku jinak tato proměna probíhá formou Jitřenky – Afrodity – Večernice.
 
     Proběhnul jsem si Soluň, přičemž mne nejvíce zaujali tři antické sloupy, aniž bych ještě věděl, že po celou dobu v této zemi mi budou duchovním průvodcem. Toužil jsem však přinést od bohů návod, jak tyto tři sloupy postavit. Jenomže to bude ještě dlouhá cesta. V Soluni jsem si ještě všiml, že se zde mísí svět antický se světem křesťanským a samozřejmě už i naším novým světem. Doufal jsem, že až se dostanu do Athén, že naleznu alespoň malé vodítko, jak tyto tři světy spojit, aby ani jeden nepohasl.
 
     Nakonec jsem se usadil na nábřeží a díval se na západ boha Hélia, který právě dosáhl rovnodennosti, čímž světlo a tma, den i noc, byla na stejné úrovni. Doufám, že mi bohyně Athéna ukáže cestu, jak získat tajemství vyrovnané moudrosti, získat tajemství prostředního sloupu a polapit tak prostřední Gorgonu Medúzu jako to již učinil kdysi dávno Perseus.

p1330027.jpg

     Procestováno 25.9. – 4.10. 2013 a zpracováno v Táboře, dne 20. prosince 2013
 
Tomáš Vojta

Náhledy fotografií ze složky Soluň

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Portrét

Statistiky

Online: 4
Celkem: 418148
Měsíc: 6946
Den: 133